Už jsme čtenáři!

Na konci ledna jsme byli v městské knihovně pasováni na čtenáře. 

Všichni prvňáčci se od začátku záři seznamovali a snažili se čím dál lépe proniknout do všech tajemství říše písmen, slov, vět, příběhů, básní a dalších. Některým se ta tajemství dařila otevírat rychleji a snáz, jiní s písmeny a jejci poznáváním bojovali trochu více. Nejprve jsme se seznámili s velkými tiskacími písmeny, později přišli kamarádi - malá tiskací písmena; nyní se snažíme proniknout do tajů psacích písmen. Můžeme ale říci: jsme čtenáři. Na konci ledna nás v prostorách městské knihovny paní knihovnice pasovaly mezi čtenáře. Nejprve jsme zvládli tři úkoly (stejně jako v pohádkách), poté každý z nás poklekl na připravený polštářek, paní knihovnice vzala místo meče obří záložku a pasovala nás slovy: "Vojto / Emičko / ... , pasuji Tě na čtenáře a bij se za vše dobré / pěkné, co je v knihách napsáno."