Vandrování ze řemesly
Ještě stále platí, že „řemeslo má zlaté dno“ ?
Zatímco kdysi u nás platilo okřídlené rčení o „řemesle, které má zlaté dno“, dnes se zdá, že situace je jiná. Klasická tradiční řemesla vymírají nebo se stávají pouhou atrakcí na jarmarcích, v různých skanzenech a muzeích.
Věříme, že to, co je popsáno výše, nebude v budoucnu platit pro, kteří jsme byli v polovině října v rámci projektu MAP II pozváni do Škrdlovic na VANDROVÁNÍ ZA ŘEMESLY. My, malí vandrovníci jsme se sice k mistrům starých řemesel nechali zavézt pohodlným moderním autobusem, zato vyprávění a vlastní rukodělná činnost pánů mistrů nás vrátily o pár staletí do minulosti. Náš zájem a nadšení si získal mistr truhlář a řezbář, pod jehož vedením jsme si vyrobili dřevěný přívěšek, i mistr včelař, který nám přiblížil organizaci života ve včelích společenstvech, získávání medu a s nímž jsme si vyrobili svíčky z včelího vosku. Ovšem nejpřitažlivější pro nás byla profese skláře a jeho práce ve sklářské huti, kde jsme měli možnost vyrobit si svou vlastní pamětní skleněnou minci.
Zážitky jsou pro nás nezapomenutelné a přísloví "Řemeslo má zlaté dno" je stále pravdivé. Ačkoliv českých zlatých ručiček ubývá, stále se najdou lidé, kteří jsou šikovní a svou práci dělají s láskou a poctivě. A tak snad díky jejich ochotě podělit se o nadšení pro své řemeslo s mladou generací zlaté české ručičky nebudou minulostí.