Adopce na dálku

Od roku 2006 naše škola v rámci programu Adopce na dálku podporovala v cestě za vzděláním dívku z africké Ugandy – Jescu. V roce 2016 Jesca zdárně ukončila svoje studium, a nám bylo nabídnuto pomáhat dál. Rozhodli jsme se pomáhat další slečně z Ugandy – devítileté ADONG STELLE.

Dívka Adong Stella se narodila dne 1.11.2009 v Ugandě, studuje v 1. třídě základní školy a ráda by se jednou stala zdravotní sestrou.

Podle učitelů je Stella upovídaná, přátelská a ráda si hraje s ostatními dětmi. Je sebevědomá, odvážná a společenská. Školu má moc ráda a nechce chybět, ani když je nemocná. Je to velmi milá dívka a u ostatních je moc oblíbená.

Matka je vdova a její zdraví není moc dobré. Je HIV pozitivní a na AIDS zemřel i její manžel. Stará se o svých 11 dětí. Už nemá tolik síly na práci na poli jako dříve a proto ji s obděláváním pomáhají její starší děti. Některé přerušily školu kvůli nedostatku financí. Ty, co do školy chodí, mají problém zaplatit školní pomůcky a uniformy. Pokud by rodina dostala alespoň malou podporu, nemusela by Stella opustit školu.

Minimální výše potřebného ročního finančního daru ve prospěch Stelliných studií je 7.000,-Kč. Na jaře jsme díky štědrosti našich žáků (a jejich rodičů), učitelů i dalších zaměstnanců poslali příspěvek a Stella tak může dál chodit do školy a krůček po krůčku si plnit své sny.

Jak je psáno na webu pro Adopci na dálku: „Darujete-li člověku vzdělání, darujete mu to nejcennější – šanci na nezávislost a lepší perspektivu v životě. Vaše pomoc tak bude trvalá.“

šk. rok 2006/2007

Pomoc bližním, pomoc chudým, nemocným. Tato slova neustále slyšíme kolem nás. Hrnou se na nás z médií, z tisku. Mnozí lidé je již berou jako fráze.
Na naší škole se ale někteří z učitelů i dětí nad těmito slovy zamysleli. Můžeme i my nějak pomoci? Dokážeme se sjednotit, vysvětlit všem dětem na škole, že bychom mohli alespoň jednomu člověku splnit jeho velké přání? Pochopí děti, že existují země, kde se i za základní péči musí platit, že mnoho milionů dětí nemůže chodit do školy, protože si ji jejich rodiče nemohou dovolit?
Zkusili jsme to …….. a byli jsme mile překvapeni. Přístupem žáků a hlavně jejich rodičů. Všichni byli ochotni věnovat symbolickou částku peněz na někoho, koho vůbec neznají. Všichni ví, že je to závazek dlouhodobý, několikaletý. Proto si také všichni zaslouží vědět, komu usnadňují cestu chudým dětstvím a komu snad dali slušnou šanci na lepší život.
Ve školním roce 2006/2007 naše škola adoptovala na dálku Jescu Nakatudde z Ugandy. Díky finančnímu sponzorství může Jesca navštěvovat základní školu, z peněz je jí také hrazena školní uniforma, školní pomůcky a školní stravování. Bez Vaší pomoci by si žádnou z těchto, pro nás zcela základních, věcí nemohla její rodina dovolit.
V prvním roce se na Jescu podařila vybrat částka 7.000,- Kč. Přesně tuto částku Jesca na svá studia potřebuje. Ve školním roce 2007/2008 přispěli žáci a učitelé částkou 8.280,- Kč. Ve školním roce 2008/2009 jsme vybrali částku menší, „jen“ 6.604,- Kč, ale díky přebytku z minulého roku žádný problém nenastal. Rok 2010/2011 byl pro Jescu "štědrý". Vybraná částka činila 10.928 Kč. Snad i školní rok 2011/2012 nezklame.
Na závěr bych chtěla poděkovat osobě, bez které by se tato akce nikdy nerozjela. Paní učitelka Veronika Martincová nelitovala svého volného času, sehnala si o adopci veškeré informace, všechno obvolala, všechny přesvědčila a hlavně nadchla pro danou věc. Překonala různé administrativní problémy, vložila do celé akce svůj elán a za to jí patří můj a doufám, že i Váš dík.

Marie Nebolová

Přidávám novou fotografii Jescy + její vysvědčení